Za volantem

Elektrickou Konou do Portugalska a zpět

Na cestu dlouhou v součtu skoro 6500 kilometrů vzali svůj Hyundai Kona Electric Michal Žďárský s Jakubem Nábělkem. Na kolik taková štreka vyjde, kolik elektřiny při ní propálili a kolik času strávili nabíjením? Na vše odpovídají ve svých dojmech.

Nápad na naší cestu nepřišel jen tak – do Portugalska jsme vyrazili na třetí závod mezinárodního šampionátu FIA ecoRally Cup. Po druhém místě ve Valencii a vítězství v Českém Krumlově jsme jeli bojovat o body na Oeiras Ecorally Portugal. Původní plán byl stejně jako loni dopravit auto na místo samostatně a přeletět do Lisabonu. Souhrou okolností jsme však s naší Konou Electric museli jet po vlastní ose a absolvovat cestu napříč Evropou dlouhou bezmála 3000 km tam, následně odjet soutěž čítající 427 km, a pak vyrazit na zpáteční cestu čítající dalších skoro 3000 km.

Rychlost na prvním místě

Po našich předchozích zkušenostech jsme se průběhu zase tak nebáli. Přece jen už jsme po Evropě pár tisíc elektrických kilometrů najeli, i když tohle byla zatím největší výzva. Čekal nás průjezd přes Německo, Francii, Španělsko a půlku Portugalska kousek za Lisabon, kde jsme v průběhu soutěže navštívili i nejzápadnější cíp evropského kontinentu – mys Cabo da Roca ležící západně od města Sintra.

Zatímco v průběhu soutěže jsme opět sahali na spotřeby padající pod 11 kWh/100 km a dojezd atakující 600 km na jediné nabití, na přejezdu jsme na spotřebu příliš nehleděli. Naší prioritou byl čas, a to jak při nastavení dálničního tempa, tak při výběru nabíjecích stanic. Sázeli jsme výhradně na síť dražších hyperchargerů a na dálnicích se pohybovali více méně maximální povolenou rychlostí s rychlejším přesunem přes Německo. Dobíjeli jsme nejčastěji od 10 až 20 % do 80 %, kdy umí Kona využívat nabíjecí maximum.

O nabíječky není nouze

Cestu do Oeiras jsme absolvovali za 27 hodin jízdy a ujeli 2865,9 km. V průběhu přesunu rozvrženého do tří dnů jsme absolvovali 13 zastávek, z toho dvě v rámci přespání v hotelu. Průměrná nabíjecí pauza byla přesně 40 minut, přičemž nejkratší trvala 27 a nejdelší 55 minut. Při zpáteční cestě jsme vsadili na jednu nabíjecí zastávku navíc a ještě lépe optimalizovali, průměrná doba jednoho nabíjení tak byla 34 minut.

A síť dobíjecích stanic? Vlastně jsme téměř nic neplánovali, prostě nasedli a jeli. Když dojezd klesl na 100 km, koukli jsme vždy do mapy a někde přibrzdili. Zejména v Německu a ve Francii je nabíjecí infrastruktura podél hlavních tahů tak vyspělá, že člověk nabije prakticky kdykoliv a kdekoliv. Dlouhý dojezd Kony Electric a její nízká spotřeba tomu samozřejmě hodně napomáhají.

Průměrná spotřeba činila na cestě do Portugalska 18,8 kWh/100 km, což je při dálničním rychlostním průměru velmi slušná hodnota. Na cestě zpátky jsme přes Německo pospíchali ještě víc a do Prahy přijeli se spotřebou 19,4 kWh/100 km. Při cestě jsme využívali výhradně službu Charge myHyundai a celou Evropou tak projeli s jedinou kartičkou. Její výhodou je při využití balíčku Premium cena 7,70 Kč/kWh na stanicích Ionity, i proto jsme tuto síť rádi vyhledávali.

Nízké náklady

Celkem jsme na cestě tam i zpět „propálili“ 1179,88 kWh (590,65 na cestě tam a 589,228 cestou zpět). Za tuto energii bychom zaplatili 9300 Kč. Faktem je, že tři dobíjení jsme absolvovali zdarma – dvě v rámci hotelového ubytování a jednou se nám stanice Ionity rozeběhla sama bez nutnosti přihlášení a platby. Bylo by ale asi nefér to do statistiky zahrnovat. Náklady na kilometr nás tak vyšly i při zvoleném rychlém tempu na 1,60 Kč, při zahrnutí nabíjení zdarma to reálně bylo 1,40 Kč.

To je přinejmenším polovina toho, na kolik by vyšla cesta autem se spalovacím motorem. Kdybychom chtěli a jeli úsporněji, daly by se jednotlivé přejezdy natáhnout, jet s nižší spotřebou, ještě nižšími náklady a absolvovat méně nabíjení. Jak jsem ale řekl, naší prioritou nebyla úspora peněz, ale času. Díky spolupráci služby Charge myHyundai s Digital Charging Solutions můžeme mít navíc dobrý pocit z toho, že jsme jeli za využití energie z obnovitelných zdrojů.

I do třetice skvělý výsledek

A jak se nám vedlo v samotné soutěži, během které jsme absolvovali i 12 kol na závodním okruhu v Estorilu? V hodnocení regularity, či chcete-li pravidelnosti, jsme v rámci dvanácti měřených erzet vybojovali druhé místo, v soutěži spotřeby pak s vypětím všech sil obsadili místo páté. Jelikož první trojice posádek vsadila čistě jen na jízdu spotřeby a rezignovala na pořadí v regularity, nebylo v ničích silách s nimi v této disciplíně bojovat. Ale FIA už podle všeho řeší změnu pravidel, aby k tomu nedocházelo.

I tak jsme byli první ze všech posádek s Konou a první ve spotřebě z těch posádek, které nerezignovaly na pravidelnost. A jelikož se některé posádky kvůli nulovému bodovému zisku v regularity propadly v pořadí, nakonec jsme v celkovém hodnocení udrželi druhé místo. Z Portugalska si tak po absolvování celkem 6227 km a mnoha a mnoha hodinách za volantem naší soutěžní Kony Electric přivážíme cenné stříbrné poháry. Stálo to za to!

Autor: Michal Žďárský
Foto:
Bernardo Lúcio, autor

Související příspěvky
Za volantem

IONIQ 5 je parťák do deště. I bláta

2 Mins read
Není to žádný drsný off-road, v lehkém terénu si však vede až překvapivě suverénně. Podmáčené polní cesty, nepříjemné díry i kluzké bláto překonává…
Za volantem

Kona N vs. Kona N Line: Z města na okruh

3 Mins read
Z dálky vypadají prakticky stejně. Z blízka si možná všimnete několika odlišných detailů. Ale když sednete za volant, jsou k nepoznání. Hyundai Kona…
Za volantem

Dovolená s IONIQ 5. Jak zvládl Alpy a dálnice?

8 Mins read
Jízdy elektromobilem na velké vzdálenosti už dávno nejsou cesta do neznáma. Motoristický novinář Petr Hanke se rozhodl vyzkoušet, jak moc se časy…