Jak významný vliv na spotřebu a dojezd elektromobilu má hloubka dezénu nebo hodnoty valivého odporu a tlaku v pneumatikách? K přesnému měření posloužila pětice totožných vozů Hyundai Kona Electric a uzavřená trať mosteckého autodromu.
Zajímavý test uspořádali Michal Žďárský s Jakubem Nábělkem, tovární posádka reprezentující Hyundai v ekologických rallye. Úřadující čeští mistři jsou aktuálně i ve vedení světového poháru FIA ecoRally Cup a s elektrickou Konou mají nemalé zkušenosti. Jen loni s autem objeli celou Evropu a najezdili přes 50 tisíc kilometrů.
Spotřeba je spolu s pravidelností hlavní disciplína v soutěžích elektromobilů a tradičně silná stránka Kony Electric. Některé soutěže zvládnou Žďárský s Nábělkem absolvovat i se spotřebou klesající k 8 kWh/100 km, takže po nabití do plna pak jejich Kona hrdě hlásí dojezd až 680 km. Protože v ostré mezinárodní konkurenci hraje roli každý detail, rozhodli se v praxi vyzkoušet i sliby výrobců pneumatik.
Teorie versus praxe
„Dopátrat se relevantních dat je až překvapivě složité a sami výrobci jsou stále častěji skoupí na slovo. Obecně platí, že čím je valivý odpor pneumatiky vyšší, tím více energie je zapotřebí na jeho překonání. Proto má výrazný dopad nejen na spotřebu paliva, ale i životnost pneumatiky. Přesná čísla ale chybí, data ke svým pneumatikám výrobci už dávno neposkytují,“ popsal Michal Žďárský.
Podle některých výrobců způsobí o 30 % větší valivý odpor o 3 až 5 % vyšší spotřebu paliva. Michelin například uvádí, že jeho pneumatika ePrimacy zaměřená právě na snížení odporu může řidiči ušetřit přibližně 0,21 litru paliva na 100 km a u elektromobilu zvýšit dojezd asi o 7 % oproti jiným pneumatikám stejné kategorie. U vozu s dojezdem 400 km to znamená přibližně 30 km.
Na valivý odpor má však vliv celá řada faktorů. Ať už jde o tlak v pneumatikách, strukturu běhounu, průměr a šířku nebo použité materiály. Pokud jde o tlak, s jeho poklesem valivý odpor logicky výrazně narůstá – podle údajů výrobců o 6 % při snížení tlaku o 0,3 baru a o 30 % při ztrátě jednoho baru. Naopak menší hloubka dezénu valivý odpor snižuje, jedna z teorií hovoří až o 30 % při opotřebení z původních 8 na 3 mm.
Co nejpřesnější měření
Jak tedy dosáhnout co nejnižší spotřeby, a který parametr má největší vliv při běžné jízdě? Pro zodpovězení těchto otázek se na Autodromu Most sjela pětice zcela shodných aut obutých do různých pneumatik s odlišnou hloubkou dezénu i tlaky. Všechna auta byla v totožné výbavě, aby se nelišila hmotnost, váhový rozdíl mezi řidiči pak vyrovnala závaží. Kroužilo se ustálenou jízdou na tempomat v rychlostech 53 a 90 km/h.
Data byla přednostně sbírána a analyzována z přesné diagnostiky od Eurowagu pomocí pro tento test speciálně nakonfigurované jednotky načítající údaje z OBD. Jen pro kontrolu se pak využily informace z palubního počítače.
Pneumatiky, které byly v testu:
- Nové pneumatiky Michelin ePrimacy (215/55 R17) s valivým odporem třídy A a hloubkou dezénu 6,7 mm
- Použité Micheliny ePrimacy se vzorkem sjetým na 3,5 mm
- Použité pneumatiky Michelin Primacy 4 s o něco horší hodnotou valivého odporu (ale stále třída A) a dezénem o hloubce 5,5 mm
- Použité pneumatiky Michelin Primacy 4 nahuštěné na 3,2 baru (všechny ostatní testované sady měly předepsaných 2,5 baru)
- Konkurenční nová pneumatika s horší hodnotou valivého odporu na štítku (třída B) a hloubkou dezénu 7,6 mm
Odpor > tlak > vzorek
Cílem bylo srovnat totožné sady pneumatik s odlišným tlakem a hloubkou dezénu a také různé sady pneumatik lišící se především hodnotou valivého odporu. Jaké byly výsledky?
VZOREK: Potvrdilo se, že hloubka dezénu hraje významnou roli. Ojeté Micheliny ePrimacy přinesly oproti novým úsporu energie 3,2 % a díky tomu i jeden z nejlepších výsledků v testu.
TLAK: Rozdíly v tlaku se projevují výrazně – použité Primacy 4 nafoukané na 3,2 baru byly absolutním vítězem. Proti stejným pneumatikám s tlakem 2,5 baru prodloužily dojezd o 5 % a i ojeté ePrimacy s mírně nižším valivým odporem překonaly o 2,85 %.
ODPOR: Zdaleka největší rozdíly se projevily v koeficientu valivého odporu. Mezi novou ePrimacy s hodnocením A a konkurentem s hodnocením B byl rozdíl 13,2 %, tedy téměř 1 kWh/100 km. A to se lze domnívat, že testovaná pneumatika byla hodnocení A velmi blízko, protože v jiných rozměrech ho dosahuje.
„Pokud správně nafoukáte všechny pneumatiky a pojedete na ne zcela nových, ale s ohledem na valivý odpor kvalitních pneumatikách, lze poměrně snadno získat v dojezdu i 50 km navíc a snížit průměrnou spotřebu klidně o 1,5 kWh/100 km,“ uzavírá Žďárský s tím, že do budoucna bude zajímavé i srovnání s pneumatikami s hodnocením C či horším.